Vyhledávání





Kód studijního oboru Průmyslový design
KKOV 8206R043

Detail předmětu

Současné české a světové umění

Kód předmětu: FAVU-1CSU
Akademický rok: 2015/2016
Typ předmětu: povinný
Typ studia: bakalářský (první cyklus)
Ročník: 2
Semestr: zimní
Počet kreditů:
Výsledky učení předmětu:
Studenti se orientují ve vývoji českého umění po roce 1990. Znají práci významných osobností soudobého českého umění a uměleckých skupin. Jsou si vědomi postavení regionálních uměleckých center a znají jejich představitele. Jsou schopni reflektovat vývoj současného českého umění v kontextu dění na mezinárodní scéně.
Způsob realizace výuky:
90 % kontaktní výuka, 10 % distančně
Prerekvizity:
Orientace v dějinách umění 20. století
Korekvizity:
Není specifikováno.
Doporučené volitelné složky programu:
Není specifikováno.
Obsah předmětu (anotace):
Přehledové přednášky, v nichž se studenti seznámí s hlavními směry, proudy a tendencemi v umění po roce 1990. Přehled světového, respektive „globálního“ umění bude pouze výběrový. Důraz bude kladen na vývoj českého umění po roce 1990. Ten bude sledován v širších souvislostech (situace po pádu železné opony, zesilování projevů globalizace) i ve vztahu k vývoji lokálního institucionálního provozu umění (vztah Prahy a regionů, působení některých kurátorských osobností, činnost galerií).
Doporučená nebo povinná literatura:
BOIS – BUCHLOH – FOSTER – KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900. Praha: Slovart, 2007.
Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12. Praha: Balios a Knižní klub, 2002
Kolektiv autorů, Dějiny českého výtvarného umění VI (1958 – 2000), svazek 2. Praha: Academia, 2007.
Pavlína MORGANOVÁ, Insiders. [katalog k výstavě] Brno a Praha: Dům umění, Futura a Centrum současného umění, 2004.
Marcela Macharáčková (ed.), Brněnská osmdesátá. Brno : Muzeum města Brna ve spolupráci s TT klubem, 2010
Pavlína Morganová (ed.), Začátek století, Plzeň - Řevnice: Západočeská galerie v Plzni - Arbor vitae, 2012.
Ševčík, J. - Morganová, P. - Nekvindová, T. - Svatošová, D. (eds), České umění 1980 - 2010. Praha: VVP AVU, 2011.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..
Způsob a kritéria hodnocení:
Písemná zkouška
Jazyk výuky:
čeština
Pracovní stáže:
Není specifikováno.
Osnovy výuky:
1. Umění bývalého východního bloku: Sanja Ivekovic, Mladen Stilinović, Julius Koller, Stano Filko, IRWIN, Zbigniew Libera, Pawel Althamer, Ilja Kabakov, Komar a Melamid, Nedko Solakov…
2. Umění Latinské Ameriky. 60. a 70. léta – od abstrakce k politickému umění: Lygia Pape, Lygia Clark, Hélio Oiticica, Cildo Meireles, Rosario Group. 80. a 90. léta: Gabriel Orozco, Felix Gonzales Torres, Minerva Cuevas, Francis Alys, Santiago Sierra.
3. Sociální obrat v současném umění. Přehled projektů postavených na adresování politických a sociálních témat, založených obvykle na participativním zapojení „diváků“ a jejich posunu do role účastníků či spoluautorů. Přehled představitelů sociálního obratu v českém a světovém umění.
4. Instalace jako médium. „Politika instalace“ (instalace jako nástroj stírání hranic mezi umělcem a kurátorem, teoretická dimenze úvah o instalaci – Boris Groys). „Instalační styly“ – přehled podob instalačního umění od 70. let do současnosti. Vztah instalace a místně specifického umění.
5. Institucionální pozadí vývoje českého umění po roce 1900: galerie, muzea umění, periodika, umělecké ceny, umělecké školy. Vztah lokálního českého umění a „mezinárodního umění“.
6. De-politizace / re-politizace. Dvojí tendence v umění 90. let. Doznívání „naprostého vzdálení“ – umění jako hledání transcendence. Publikační a kurátorské aktivity manželů Ševčíkových v 90. letech (Zkušební provoz, Snížený rozpočet, Perplex). Téma umění ve veřejném prostoru (výstavy Umělecké dílo ve veřejném prostoru a Public District). Umělecký aktivismus počátku nového milénia (Pode Bal, Rafani, Jan Jakub Kotík, Guma Guar, Ztohoven).
7. Generace „insiderů“ – umělci nastupující na scénu v druhé polovině 90. let. Bezhlavý jezdec (Ján Mančuška, Jan Šerých, Tomáš Vaněk, Josef Bolf). Civilnost a citlivost k sociální tematice, „nenápadná tendence“, DIY estetika, zájem o místně-specifické umění (Zbyněk Baladrán, Dominik Lang)
8. Průřez českou malbou od roku 1990. Přehled jednotlivých jmen i diskuzí ohledně malby. Výstavy ohlašující návraty malby nebo zdůrazňující její stabilně silnou pozici (Poslední obraz, Perfect Tense, Resetting). Malba a sběratelství.
9. Fotografie v českém umění po roce 1990, její podoby, představitelé a kurátoři – Pavel Baňka, Veronika Bromová, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Michal Kalhous, Alena Kotzmanová, Markéta Othová, Aleksandra Vajd a Hynek Alt, Jiří Thýn…
10. Podoby konceptuálního umění (Ján Mančuška, Václav Stratil, Barbora Klímová, Kateřina Šedá, Zbyněk Baladrán, Jiří Skála, Jan Šerých, Rafani, Michal Pěchouček, Jan Nálevka…).
11. „Regionální školy“ – ostravská (Jiří Surůvka, Petr Lysáček, Kamera Skura, Record…) a ústecká (Jiří Černický, Pavel Kopřiva, Pavel Mrkus, Michaela Thelenová…) scéna.
12. Brněnská scéna – přehled dění na brněnské scéně od 80. let do současnosti (umělci, kurátoři, instituce).
Cíl:
Cílem tohoto kurzu je seznámení s hlavními směry, proudy a tendencemi v umění po roce 1990 s důrazem na české umění. Studenti získají přehled nejen o stavu současného umění, ale rovněž o společenském či institucionálním kontextu jeho vzniku.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Účast na přednáškách je nepovinná.

Typ (způsob) výuky:

Přednáška: 26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor: Mgr. Jan Zálešák, Ph.D.

Zařazení předmětu ve studijních programech