Vyhledávání





Telefon FaVU
541 14 6850

Detail předmětu

Světové umění po roce 1945

Kód předmětu: FAVU-1SU1945
Akademický rok: 2015/2016
Typ předmětu: povinný
Typ studia: bakalářský (první cyklus)
Ročník: 1
Semestr: letní
Počet kreditů:
Výsledky učení předmětu:
Studenti se orientují ve vývoji umění po roce 1945. Jsou schopni rozlišovat mezi ranými projevy určitých tendencí a jejich novými formulacemi v poválečném umění. Uvědomují si rozdíly a vztahy mezi ústředním diskursem západních dějin umění a jeho regionálními alternativami.
Způsob realizace výuky:
90 % kontaktní výuka, 10 % distančně
Prerekvizity:
Orientace v dějinách umění před rokem 1945.
Korekvizity:
Není specifikováno.
Doporučené volitelné složky programu:
Není specifikováno.
Obsah předmětu (anotace):
Přehledové přednášky, v nichž se studenti seznámí s hlavními směry, proudy a tendencemi v umění po roce 1945. Důraz bude kladen na kánon „západního“ umění, který zahrnuje vývoj v zemích západní Evropy a Spojených států, k němu budou vztaženy dílčí sondy do vývoje umění v zemích bývalého Východního bloku, v oblasti Latinské Ameriky, Asie a Afriky.
Doporučená nebo povinná literatura:
BOIS – BUCHLOH – FOSTER – KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900. Praha: Slovart, 2007
Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12. Praha: Balios a Knižní klub, 2002
Edward Lucie SMITH, Artoday. Praha: Slovart, 1999
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..
Způsob a kritéria hodnocení:
Ústní zkouška.
Jazyk výuky:
čeština
Pracovní stáže:
Není specifikováno.
Osnovy výuky:
1. Umělecké reakce na 2. světovou válku. Studená válka a kulturní imperialismus – dopady na svět umění. Abstraktní malba v Evropě a v USA vs. doktrína socialistického realismu. Vývojové linie abstraktní malby (abstraktní expresionismus, tašismus, colour-field painting, op-art). Documenta Kassel 1955.
2. Black Mountain College (JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy. Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost - evropský „nový realismus“ (Arman, Spoerri, Christo, César).
3. Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu.The Independent Group (Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a 90. léta (Koons, Murakami)
4. Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Allan Kaprow a happeningy. Yves Klein. Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina Abramovic…).
5. Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse). Konceptuální umění v jeho historické fázi (1965 – 1975; Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy konceptualismu).
6. Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru. Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton Harrisonovi, Agnes Denes).
7. Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Net.art, internetové umění a umění na internetu. Umění nových médií a instituce.
8. Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall. Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda Richtera, Wolfgang Tillmans).
9. Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…), hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).
10. Figurativní sochařství po roce 1945. Humanistická reinterpretace surrealismu a abstrakce (David Smith, Henry Moore); existencialismus (Alberto Giacometti); hyperrealismus (Duane Hanson, Ron Mueck); Young Brittish Artists (Jake a Dinos Chapmanové, Damien Hirst, Sarah Lucas, Marc Quinn); přehled současného sochařství (Mark Manders, Ricky Swallow, Franz Wes, Rachel Harrison...).
Cíl:
Cílem předmětu je vytvořit přehled o hlavních směrech, proudech a tendencích v umění po roce 1945 s důrazem na kánon „západního umění“.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Účast na přednáškách je nepovinná.

Typ (způsob) výuky:

Přednáška: 26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor: Mgr. Jan Zálešák, Ph.D.

Zařazení předmětu ve studijních programech