Galerie FaVU

Galerie FaVU v roce 2017 obnovila svoji činnost v nových prostorách Fakulty výtvarných umění VUT v areálu Údolní 244/53. Svým programem navazuje na činnost Galerie Aula, jejíž provoz byl z důvodů stěhování fakulty v roce 2016 přerušen. Galerie se vrátila ke svému původnímu názvu, čímž jasněji deklaruje své poslání a současně zviditelňuje instituci, jejíž je nedílnou součástí. O vznik galerie se zasadil v roce 2004 někdejší děkan fakulty doc. PhDr. Petr Spielmann, dr.h.c., a její činnost zahájil výstavou legendy světového videoartu Woodyho Vašulky. Na přelomu let 2004 a 2005 následovala výstava Terry Haas, kterou již započal pravidelný výstavní program galerie. Od roku 2005 se v galerii vystřídala řada autorských a kolektivních výstav, zaměřených na prezentaci mladých autorů z řad studentů a absolventů nejen českých, ale i zahraničních vysokých uměleckých škol. Galerie FaVU je tak živým komunikačním prostorem nastupující generace umělců a kurátorek i experimentální laboratoří otevřeného dialogu akademického prostředí s veřejností. Základním posláním Galerie FaVU je prezentace pozoruhodných výsledků z oblasti umění a designu a propagace autorů a autorek, kterým nabízí zázemí k profesionální prezentaci jejich umělecké produkce. V neposlední řadě hraje Galerie FaVU aktivní roli v kulturním životě města i kraje. Program galerie vybírá na základě otevřené výzvy galerijní rada fakulty složená z pedagogů, studujících, absolventů i externích kurátorů a kurátorek.

Otevírací doba  otevřeno denně 10:00–18:00
Adresa galerie  FaVU VUT, Údolní 244/53, Brno, budova U2 (naproti vrátnici)
Technické a produkční zajištění výstav  Tomáš Plachký, Judita Levitnerová, Marie Vařeková 
Kontaktní osoba  Anna Kutilová (Oddělení produkce & PR), e-mail: galerie.favu@gmail.com
Technické parametry  3 prostory cca 117 m² (40 + 55 + 17), půdorys galerie
Web  www.favu.vut.cz/galerie-favu
  
Výstavní program galerie se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna a Ministerstva kultury ČR.
  

Výstavní program 2023

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna a Ministerstva kultury ČR.

Lukáš Kleberc

6. 12. 2023 – 17. 1. 2024, kurátoři: Judita Levitnerová, Tomáš Plachký

Jiří Gruber, Barbora Ilič, Risto Ilič, Milica Mijajlović, Tamara Spalajković: Where Them Stray Dogs At

1. 11. – 29. 11. 2023, kurátoři: Barbora Ilič, Risto Ilič

Kdo si bude moci dovolit stesk po tom, co mělo zůstat stejné a právě tak i „jiné“, až se podél plotů ohraničujících developerská území jednou přestanou promenádovat smečky toulavých psů? Výstava se zabývá romantizací Bělehradu jako místa reprezentujícího fenomén post socialistických velkoměst na takzvaném Balkáně. Střetávají se v ní díla umělců a umělkyň, kteří v Bělehradě určitou dobu žili nebo v současnosti žijí a jejichž pohledy společně vytváří komentář k běžným, často esencializujícím, vyobrazováním tohoto místa. Projekt se tak mimo jiné vyjadřuje i k pozici „západních“ návštěvníků, kteří k Bělehradu často přistupují okouzlení urbanistickým rozkladem a někdy i doslovnou toxicitou samotných míst. Cílem výstavy však není tento fenomén kritizovat, ale pokusit se pochopit procesy, které za touto mytizací, romantizací a především poptávkou po údajné autenticitě a geniu loci stojí. Fotoreport: https://artalk.info/news/where-them-stray-dogs-at-v-galerii-favu.

Klarisa Kleinerová & Jana Kratochvíla: Kámošky jak hrom jsou holky v tom…

27. 9. – 25. 10. 2023, kurátorka: Jana Písaříková

Může umění vytvořit ideální prostor k vyjádření lásky? Společný projekt Jany Kratochvíly a Klarisy Kleinerové ohledává limity a možnosti spřízněnosti dvou lidí prostřednictví umělecké tvorby. Předkládá fatální témata osudových setkání, lásky na první pohled, a rovněž se ptá po hranicích sebelásky, mezích a možnostech transformace sama sebe v lepší já. Autoři příležitostně působí pod kolektivní autorskou značkou KON.DOM (konceptuální.domácnost), ke které se vztahuje i tato výstava, ovšem každý z autorek zároveň přichází se svým vlastním autorským projevem. Fotoreport: https://artalk.info/news/kon-dom-v-galerii-favu.

Marta Zgierska: Short Circuit

19. 7. – 6. 8. 2023

The exhibition "Short Circuit" is an expression of the clinch in which the world found itself. Marta Zgierska focuses on possible weakness and withdrawal as a way of experiencing and creatively responding to the current crises of the reality. By abstracting the observed scenes and symbols from their natural context, the artist creates her own lexicon of oppression and dependency. Fotoreport: https://artalk.cz/2023/08/08/marta-zgierska-v-galerii-favu.

Philipp Kolychev & Jozef Mrva ml.: Rentoid Sanctuary

24. 5. – 30. 6. 2023, kurátor: Šimon Kadlčák

Výstava Rentoid Sanctuary Philippa Kolycheva a Jozefa Mrvy ml. se zabývá úzkostmi spojené s bydlením, vlastnictvím a s financializací bydlení jako takového. Projekt kombinuje video, digitální tisky a objekty do dramaturgicky vedeného celku, který začíná vstupními dveřmi a rozhodně nekončí doma. Fotoreport: https://artalk.cz/2023/06/21/philipp-kolychev-a-jozef-mrva-ml-v-galerii-favu.

Martin Cáb & Václav Stratil: Ležíš na mé posteli

19. 4. – 17. 5. 2023. kurátor: Jiří Ptáček

Výstava Ležíš na mé posteli Martina Cába a Václava Stratila není konečným výstupem „práce na společném díle“, ale jednou z průběžných artikulací jejich přátelství a každodenního kontaktu. Spolupráce a koexistence se v jejich případě sloučily v jedno. Materiál na výstavu mimoděk vznikal několik uplynulých let během nesčetných setkání, telefonátů a myšlení na sebe navzájem. Fotoreport: https://artalk.cz/2023/05/17/martin-cab-a-vaclav-stratil-v-galerii-favu.

Denisa Štefanigová & Asztrid Csatlós: Nástroje osvobození

15. 3. – 12. 4. 2023, kurátorka: Šárka Koudelová

Výstava spojuje malířské objekty obou umělkyň, chápané jako pozůstatky po střetu s dravcem. Ten je touhou po rozkoši, po svobodě, bezpečí a nechává za sebou obrazy chtíče i otisky vlastního těla. Fotoreport: https://artalk.cz/2023/04/11/denisa-stefanigova-asztrid-csatlos-v-galerii-favu/.

Výstavní program 2022 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna a Ministerstva kultury ČR.

Malin Ah-King & Eva Hayward, Aliens in Green, Konstantin Biehl, Anjali Rao-Herel with Jacquelyne Luce and the Feminist Technoscience Governance Collaboratory, Maddalena Fragnito & Zoe Romano, Annabel Guérédrat, Rian Ciela Hammond, Franziska Klaas & Susanne Bauer, Marne Lucas, Mary Maggic & Perrrformat, Byron Rich & Liz Flyntz, Mariana Rios Sandoval & the Rosæ Canine Collective, Lenka Veselá, Ker Wallwork & Juliet Jacques: Synthetic Becoming

6. 12. 2022 – 10. 2. 2023, kurátorka: Lenka Veselá

Výstava Synthetic Becoming, spojená s uvedením stejnojmenné publikace, tematizuje spolubytí s hormonálně aktivními chemickými látkami. „Synthetic“ v názvu výstavy vyznačuje chápání těl jako posthumánních asambláží vznikajících syntézou mnoha různých procesů a vlivů. Zároveň je i afirmací „umělosti“ či „nepřirozenosti“ těch, kteří jsou normativním diskurzem stigmatizováni coby „proti přírodě“. Výstava načrtne dynamický a vrstevnatý obraz „hormonálních krajin“ coby prostorů „stávání se“ (becoming), představivosti a péče (namísto prostorů „znečištění“), a nabídne tak kritickou, avšak nadějeplnou vizi života se syntetickými chemickými látkami, tvořící alternativu jak k normativním představám o „zdravých“ a „čistých“ tělech a prostředích bez toxických chemických látek, tak k nihilistickým obrazům antropocénní apokalypsy. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/12/27/synthetic-becoming-v-galerii-favu

Daniel Nováček & Jakub Polách: Downcycling.app

19. 10. – 16. 11. 2022, kurátor: Andreas Gajdošík

Aplikace s ironickým názvem Downcycling umožňuje naplňovat proklamované standardy osobní technické vybavenosti, která je ale pro většinu společnosti finančně nedosažitelná. Neustálé aktualizace softwarů a nové standardizované nástroje pro online komunikaci vyžadují maximálně několik let staré zařízení. Důležitým aspektem nejen osobního života je nekončící aktualizace znalostí a techniky. Ve skutečnosti je tento aspekt pouze iluzorním snem, jehož nedosažitelnost vede k frustraci. Následná maximalizace produktivity a zisků je snahou jedince o zacelení děr ve spekulativním standartu technické všednosti osobního života.

Jakub Tajovský & Adam Tománek: Red Origin

8. 9. – 12. 10. 2022

Vesmír je místo, kde chtěl každý být během sovětsko-amerických závodů. Každý chtěl být Gagarinem nebo Armstrongem. Dnes je to pro nás běžné lidi už jen polozapomenutý prostor, kam se nikdy nepodíváme. Výstava zobrazuje snahu vynalézt kompenzaci za kapitalistické sny s využitím postsocialistického dědictví v podobě pozůstatků ruského inženýrství, vesmírného programu a lidové vynalézavosti. Je satirickým zamyšlením nad tím, jak člověk může skrz své představy měnit a deformovat krajinu vesmíru. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/10/11/jakub-tajovsky-a-adam-tomanek-v-galerii-favu

Kristýna Kyselá & Tomáš Kučera: Ezo v rukávu

10.–31. 8. 2022, kurátorka: Marie Štindlová

Výstava Kristýny Kyselé a Tomáše Kučery tématizuje současný boom alternativní spirituality taktéž známé jako ezo a související monetizaci spirituálních zkušeností. Autoři si vypůjčují jazyk a objekty z obchůdků s instantími rituály a vytváří instalaci, která si s humorem i okouzlením pohrává se symbolikou těchto míst. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/08/25/kristyna-kysela-a-tomas-kucera-v-galerii-favu.

Adam Smrekovský feat. Martin Hurych: FA LL EH

13. 7. – 3. 8. 2022

Číslo 3 je vůbec základ všeho, proto základ obrazců je trojúhelník a objektů pyramida. Všechno Ve Vesmíru je plus a mínus, černé a bílé, jang a jin. Tak pravil Vincent… HP, samozvaný mesiáš. Kupí lesklé balonky ve tvaru písmen a spojuje do slabik. Slabiky nechává ve městě uvázané na místech, které mají význam jen v jeho psychotické realitě. Spojuje nyní, se starým i budoucím. Pomocí slabik nechává ve městě zprávu pro babylon, cíl je ovšem trojúhelník. Základ pro sluneční skleněnou pyramidu, ta zboří babylon. Sluneční skleněná pyramida je nová struktura, která bude sloužit všem bez rozdílu. K nové pyramidě neupíná svoje naděje pouze HP, ale i další jednotlivci, kteří vzdali pokusy být součástí celku a hledají únik. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/08/03/adam-smrekovsky-feat-martin-hurych-v-galerii-favu

Ana-Maria Băescu, Pol Arenas, Juliana Castaño Olivares, Ilya Kreines, Joanie Guerrero, Kintija Elīna Karaša, Ting Yu Shih, Mizuki Sukagawa, Amélie Tazarourte, Daniil Tsvetkov, Ana Luisa Hinojosa Torres, Chen-Ting Wei, Ian Young, Tongpu Zhang, Rajat Arya, Utku Kocak, Hung-Chiao Shih, Lavanya Thakur, Ema Veljanoska, Chris Batuzich, Hoi Man Hero Tang: Things Rise As One / Povstanou ve své jednotě

4. 5. – 19. 6. 2022, kurátor: Conrad Eric Armstrong – Visual Arts master's program, UMPRUM

V dnešním polarizovaném světě je empatie a schopnost vcítění radikálním činem. Snaha pochopit důvody a/nebo pocity lidí s odlišnými názory jde proti tendencím rozdělovat společnost, které kolem sebe vidíme každý den. V tomto ohledu má zásadní potenciál vytvářet mosty porozumění mezi zdánlivě diametrálně odlišnými názory právě umění. Prostřednictvím nepřímých strategií dokáží umělci zkoumat stanoviska ostatních a reagovat na ně odlišnými způsoby, než k jakým by podněcovalo naše přirozené nutkání. Výstava studentů navazujícího magisterského programu Visual Arts z UMPRUM chce tento potenciál probádat a využít k tomu nejrůznější přístupy i umělecká média. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/06/19/povstanou-ve-sve-jednote-v-galerii-favu.

Agronauts* Collective (Hana Magdoňová, Lea Maria Spahn, Otto Kauppinen a kol.): Becoming POST_HUMAN

7.–27. 4. 2022

“This is not a gallery space – This is a body of research”. Transdisciplinární kolektiv vnímá svoji pozici jako hranici mezi performativním výzkumem a environmentálním aktivismem. Tím, že se Agronauts´*Collective zaměřuje na vytváření platforem sloužících k výzkumu a kolaboraci posthumanistických praxí, vytváří dlouhodobě vizi mezidruhového kolektivu, který vzniká pro rhizomatické učení se navzájem v éře planetární politiky. Vlastní zakoušení a experimentování je základem praxe, která slouží ke znejišťování hegemonických norem spolubytí v současné společnosti, aby mohla vykřesat jiskru příslibu nových forem imaginace a možných budoucností. Během 21 dní trvání výstavy budou k vidění díla členů kolektivu a budou sdíleny jejich poznatky o vědění jako moci, o magii a o materialitách, které vytvářejí naši zkušenost “bytí ve světě.” Návštěvníci jsou zváni k tomu, aby si při pohybu prostorem galerie našli vlastní cestu k jeho ztělesnění skrz site specific setkání, a aby se ponořili do imerzivních kolektivních zkušeností v městském prostředí okolí galerie během performativních lekcí, workshopů a procházek. Ty budou zaměřeny na setkávání s více-než-lidskými těly, ne/materiální zkušenosti a procesy skládání/rozkládání, a uvědomělého vytváření místa pro život (placemaking). Výstava Becoming POST_HUMAN nás zve k experimentování s posthumanistickým ztělesněním ve vícedruhových světech prostřednictvím setkání založených na smyslech. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/04/21/vyprava-na-hranice-ludskosti.

Andrea Vojkovská: Recreation Virtual Wellness

3.–30. 3. 2022

Stěžejním médiem projektu je digitální koláž, hlavním tématem je biosporituální natropologie. Cílem projektu je tedy nejenom vlastní umělecká realizace, ale především rozšíření povědomí o širokém repertoáru možností, kterými může každý jedinec adjustovat vlastní existenci. Harmonizovaný jedinec znamená méně negativity a více ohleduplnosti v kolektivním prostoru, v širší perspektivě tato metoda může podnítit dalekosáhlé změny ve společnosti, a to s celoplanetárním dopadem. Fotoreport: https://artalk.cz/2022/03/26/andrea-vojkovska-v-galerii-favu.

Výstavní program 2021  

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna a Ministerstva kultury ČR.

Daniel Nováček, Anna Rusínová, Barbora Mikulová, Filip Dušek, Jan Bražina, Lenka Zadražilová, Markéta Skalková, Markéta Staňková, Radek Balenec, Vendula Heřmanská: Uzlové body / Nodal Points

8. prosince 2021 – 5. ledna 2022, kurátorka: Hana Drštičková, autor koncepce: Daniel Nováček

Výstava je prologem k dystopické budoucnosti, ve které bude i v Česku běžnou praxí vytvářet šperky či make-up s funkcí zabraňovat algoritmům v detekci a rozpoznávání obličejů. Prozatím se u nás použití maskovacích technik vztahuje spíše k aktivismu a přímým akcím, nicméně je vhodné se připravit na stav, kdy bude nošení techno-subverzivní módy součástí každodennosti. Výstava kolážově propojuje různorodé umělecké přístupy a podněcuje šíření povědomí o principech identifikačních technologií. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2022/01/05/uzlove-body-v-galerii-favu.

DUMB: Drive to Survive: Fast and Furious

10. listopadu – 1. prosince 2021

Multisensuální pozorování obsahuje padání z různých odporových a synchronních děl. Neskutečná tvorba pregnantně a strukturálně pohlcuje neomylnost uměleckých produkcí. Absorbuje náhodné hyperrychlostní padání z různých komplexních, nepostřehnutelných zdrojů. Překračuje vertikální antiteze zpochybňující a alegorizující hermetickou, ekvivalentní uměleckou produkci, zatímco samoorganizované padání recykluje a absorbuje zdroj kolaborativních děl. Tento reflexní a inovativní zdroj recykluje a pohlcuje řadu výtvorů, které jsou výsledkem rychlosti umělecké spedice. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2021/11/20/196336.

Filozof struktur: Architekt a inženýr Jaroslav Josef Polívka (1886–1960)

29. září – 3. listopadu 2021, autor výzkumu a výstavy: Ladislav Jackson

Jaroslav J. Polívka spolupracoval na předních dílech meziválečné avantgardní architektury realizovaných hlavně v Praze a v Brně. V roce 1939 emigroval do Spojených států amerických, kde se stal blízkým spolupracovníkem Franka Lloyd Wrighta a mezi lety 1946–1959 s ním navrhl osm projektů. Výstava v Galerii FaVU vychází z pětiletého mezinárodního výzkumu a představí jeho československé i americké působení. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2021/10/27/architekt-a-inzenyr-jaroslav-josef-polivka-v-galerii-favu.

Haus de pnojekt – Sich horizontal machen, bitte

8. září – 25. září 2021, vystavující: Haus de pnojekt (Anni Haunia & Rita Vaali), kurátoři: Tomáš Plachký, Jozef Mrva ml.

Sich horizontal machen, bitte je výstava kolektivu haus de pnojekt (Anni Haunia & Rita Vaali). Instalaci tvoří hrbolaté sochy a textilní objekty. Všechny textilie, které používáme, nesou různé textury a historie. Spolu s různými vůněmi, jsou v nich ozvěny minulosti, opuchlé, kolísavé a chvějící se pocity. Pocity různorodé, jedny záludnější než druhé. Chceme tento prostor věnovat zranitelnosti, měkkosti a únavě. Jsme zranitelní, měkcí a unavení. Jste srdečně zváni, abyste s námi zpomalili a byli unavení, pokud na to máte chuť. Klidně se posaďte na zem a lehněte si do horizontální polohy, jak naznačuje název výstavy. Položte se, nasaďte si spící klobouk a zdřímněte si – zdřímnutí je nejlepší, bohaté a důležité. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2021/09/25/anni-haunia-rita-vaali-v-galerii-favu.

Adrian Altman, Jakub Hájek, František Hanousek, Jakub Hošek, Olga Krykun, Nik Timková – No One Survive These Edges

9. srpna – 1. září 2021, kurátoři: Nik Timková, Jakub Hošek

Jak moc na sebe zapomínáme a jak moc si připomínáme naší vzájemnou blízkost, když nás přitahuje předmět, který na nás působí nějakou gravitační přitažlivostí, ať už jde o umělecké dílo nebo objekt uctívání. Pohybujem se vědomě směrem k re-konstrukci našich vzájemných vztahů? Často jsou to věci/objekty, které nás spojují a dávají nám důvod, abychom si navzájem dělat společnost, když bychom se jinak ani nesetkali. V okamžiku, kdy se setkávame/rozpracuvávame umělecké dílo, které na nás působí vedle přitel(e)kyně, milen(ce)ky, cizin(ce)ky, mysti(ka)čky, společn(íka)ice, čarodějky... je určitá blízkost. Jsou to právě ty věci/objekty , které nás ovlivňují, které ovlivňují naší vzájemnou přítomnost. Každý krok, který od této chvíle uděláme, se stává malým dramatickým gestem, gestem distancování se do nové situace. Věštící hra, de-konstrukce a re-konstrukce našich individuálních praktik, vyprávění příběhů v kartách, vnímaní zranitelného hmyzu, budování možných budoucností. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2021/09/01/no-one-survives-these-edges-v-galerii-favu.

Daniela Baráčková, Lucie Králíková, Pavel Jestřáb, Miroslav Maixner – Lontscape Ukemi

27. května – 24. června 2021, kurátor: Miroslav Maixner

Výstava ukazuje na nové možnosti tematizace tradic v současném umění. Ačkoli je folklorismus coby koncept dávno mrtvý, v globálním umění jsme naopak svědky aktualizace zájmu o tradice a dynamiku mezi globálním a lokálním. Tento zájem nabývá nových dimenzí též s akcentem na environmentální a feministickou linku. Výstava, v níž se prolínají nové práce Daniely Baráčkové, Lucie Králíkové, Pavla Jestřába a Miroslava Maixnera, má za cíl vystavět ekosystém tradičních či lidových aluzí v netradičním prostoru na pomezí videa, instalace a performance. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2021/07/03/lontscape-ukemi-v-galerii-favu.

Kateřina Jičínská, Kateřina Krejčí, Lucie Medřická, Lucie Oplíštilová, Klára Samcová, Kateřina Šindelková, Magdalena Šťastníková – Předměty dotyčné

30. června – 28. července 2021, kurátoři: Vendula Fremlová, Robert Vlasák

Výstava Předměty dotyčné představuje umělkyně, které jsou spojeny s ateliérem Přírodní materiály na Fakultě umění a designu UJEP. Výstava ukazuje na určitou podobu přemýšlení o vizuálním umění, odrážející citlivost k materiálu, prostoru a času, a současně rezonující s technologicky nabytou dobou, v níž se umělkyně pohybují zcela samozřejmě. Spojnicí ve vybraných dílech je vztah k předmětům a věcem kolem nás. Předměty jsou oživovány často prostřednictvím haptického zážitku a fyzické či jiné interakce – ne náhodou se v zastoupené tvorbě vícekrát objevuje forma hrací skříňky, strojku a odlitku. Oživování věci, navázání kontaktu s předmětem může mít také formu doteku v různých škálách, podobách i fázích tvorby. Vybraná díla tak ukazují, jak se neživá věc, onen činností oživovaný předmět, zpětně dotýká nás samých. Předmět/objekt není jen dotčený/dotýkaný ale také dotýkající (se), a oba tyto procesy jsou na sobě vzájemně závislé. Tímto přístupem se narušují ustálené bipolární kategorie subjekt/objekt, akcentované záměrně v názvu výstavy. Podobně jako je ve feministických teoriích uvažováno o navracení pohledu divákovi, můžeme zde uvažovat o navracení dotyku předmětem. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2021/07/28/predmety-dotycne.

Nina Mikušková – Čekání na Been There Together

25. dubna – 16. května 2021

Dlouhodobý projekt Niny Mikuškové "Been There Together" se prezentoval v prostorách před galerií a v podobě fotoreportáže a webové stránky. Jedná se karetní hru, která pracuje s veřejným prostorem. Otázky a úlohy, které hra obsahuje, nás mohou inspirovat opustit virtuální bubliny našich telefonů a začít trénovat naši sociální odvahu. Podporuje a vytváří vztah k prostředí, ve kterém se nacházíme, což je důležitý krok k aktivnímu angažování se a starostlivosti o svět a lidi, se kterými ho sdílíme. O tomto projektu se můžete dočíst více přímo na webových stránkách beentheretogether.cards. Fotodokumentace: https://www.favu.vut.cz/f26745/d212047.

Výstavní program 2020   

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna.

Jana Švecová – Náhradní program (výstava byla součástí kurátorského projektu Miroslava Maixnera Lonscape Ukemi)

19. února – 6. března 2020, kurátoři: Miroslav Maixner, Tomáš Plachký

„... Tlumené světlo nedovolilo rozpoznat, jestli za načechranými oblaky už vyšlo slunce. Liduprázdné údolí spalo, jako by byla hluboká noc. Na chvíli ji přepadl pocit, že není sama, že všechna její osamocená já z minulých let se k ní sbíhají z různých směrů jako drobné čeření vodní hladiny a nadnášejí její tělo i mysl. Chytla správný rytmus a připojila se k nim...“ Autorský text o ženě, která každý den chodila plavat, o vlnách, které ji nadnášely a myšlenkách a snech, které k ní po vlnách přicházely. Text o opuštěných ostrovech, co společně chrání svoji podstatu. Šest dní tkaní v Galerii FaVU. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2020/08/14/jana-svecova-v-galerii-favu.

Jakub Tajovský – Synthetic Landscape

28. května – 29. července 2020, kurátoři: Jozef Mrva, Tomáš Plachký

Audiovizuální performance Syntetická krajina je poslední verzí imerzivního prohlížeče Expo_dist. Jedná se o dlouhodobý, neustále mutující intereaktivní projekt Jakuba Tajovského, jenž sahá hluboko do jeho magisterského studia. Jeho obsah prezentovaný v Galerii FaVU je výsledkem skupinové spekulace na téma Syntetická krajina v rámci online festivalu Uroboros pořádaného pražským centrem DOX a kolektivem designérů ALT.TAB. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2020/07/20/jakub-tajovsky-v-galerii-favu.

Nikola Ivanov – Systémy netečnosti

23. září – 14. října 2020, kurátoři: Jozef Mrva, Tomáš Plachký

Zapomenutá historie noci, konec tmy, moderní dystopie a usínání v době permanentní bdělosti. Výstava rozvíjí autorův dlouhodobý zájem o biopolitiku spánku, která se posouvá směrem k problematice kolonizace nočního času. Prezentace je zamýšlená jako úvodní část dlouhodobějšího projektu. Projekt byl realizovaný během rezidence v prostoru Banská Stanica s podporou Visegrad Fund a Fondu na podporu umenia. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2020/10/15/nikola-ivanov-v-galerii-favu.

David Holubec, Dominik Konečný, Daniel Jenikovský – Kabinet truhel

od 21. října 2020, kurátor: Vojtěch Vaněk

Výstava byla přesunuta do on-line prostoru: https://atelierduchu.com/cs/projekty/galerie-favu.

Aleš Zapletal – Psychosomatic Souvenir Shop

7. prosince – 11. prosince 2020, kurátoři: Jozef Mrva, Tomáš Plachký
Výstavní projekt je prezentací nových obrazů, mapujících další územní celek imaginativní permakulturní krajiny. V návaznosti na předchozí výstavy je dále rozšiřovaná mapa „poznané“ krajiny. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2020/12/10/ales-zapletal-v-galerii-favu.

Marek Mrkvička, Kateřina Šillerová, Tereza Nesládková – Empire: Behind

16. prosince 2020 – 13. ledna 2021, kurátoři: Jozef Mrva, Tomáš Plachký
Společným motivem je v různých autorských nuancích zacházení s pojmem říše a jeho symbolickými rovinami jako s platformou pro zkoumáni mnohovrstevnatého, heterogenního světa, jeho archetypálních sil a zákonitostí. Instalace osciluje mezi světem lidí a “nelidskou” říší. Je ukotvena myšlenkami spekulativního realismu.

Výstavní program 2019    

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna.

Klára Čermáková – Living Tent

13. února – 13. března 2019, kurátor Jozef Mrva
Stan je obydlí, jež stojí v protipólu k architektuře tak, jak ji známe a obýváme. Je to základní jednotka architektury, jakási gastrula, která jako u mnohobuněčných organismů definuje vnitřek a vnějšek v raných stádiích jejich vývoje. Stan je svojí subtilností jak protipólem kamenných a dřevěných staveb, oproti nimž je též mobilní, lze jej lehce složit, rozebrat a přemístit. Zároveň se způsobem použití (tedy přespávání v lese, přírodě, divočině), staví do protikladu urbanismu, jež architekturu počítá jako městský celek a zahrnuje i okolí samotných domů, mobiliář, veřejný prostor a infrastrukturu. Stan je něco, co je i přes velký trh s outdoorovým vybavením ze své podstaty nezávislé na naší civilizaci jako takové, stojí na jejím okraji: do stanů se často uchylují bezdomovci, ve stanech přebývají některé přírodní národy, guerillová vojska a uprchlíci. Výlet se stanem je též spojován s útěkem od civilizace. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2019/03/22/klara-cermakova-v-galerii-favu.

Rozálie Hanáková a Marek Šefrna – Další posun

20. března – 17. dubna 2019, kurátor Jozef Mrva
Rozálie Hanáková a Marek Šefrna na své výstavě Další posun pokračují v apropriační strategii započaté v Prostoru Ideal a Galerii Monomach. Autoři pracují s originály vyřezávaných šablon ladovských motivů Tomáše Vaňka, s nimiž v r. 2001 v rámci projektu Particip č. 20 – Interpretace vyhrál Cenu Jindřicha Chalupeckého a který je též jejich pedagogem. Nutno podotknout, že v návaznosti na výhru CJCH a následnou medializaci se dílo muselo zakrýt díky pobouření dědiců autorských práv Josefa Lady. Šablony, které má Tomáš Vaněk zakázáno vystavovat tak mohou na nějakou dobu zase spatřit světlo světa. Jestli tato výstava roztočí kola autorskoprávní mašinerie je tedy otázkou... Fotodokumentace: https://artalk.cz/2019/04/25/rozalie-hanakova-a-marek-sefrna-v-galerii-favu.

Michalina W. Klasik – Forgive me that I'm a human

24. dubna – 22. května 2019, kurátor Jozef Mrva
Polská umělkyně Michalina W. Klasik se na výstavě Forgive me that I’m a human zabývá osobní reflexí změn klimatu. Ptá se po otázkách lidské povahy, zodpovědnosti a hledání rovnováhy s poškozovanou přírodou. Prostřednictvím intimních performancí a deníkových záznamů zaznamenává zprávy týkající se destrukce planety a snaží se dojít pokání, které může mít jak osobní tak nadosobní charakter. Fotodokumentace: https://www.facebook.com/FaVU.VUT/posts/10157523656208984.

INSTITUT INSTITUT – Akupunktúra výstavného priestoru

29. května – 3. července 2019, kurátor Tomáš Moravanský
INSTITUT INSTITUT je kolektivní umělecký soubor působící v České republice a na Slovensku, který sdružuje umělce různých médií a projevů, aby prezentoval a zmapoval konkrétní otázky související s tvůrčími metodami současného umění. Akupunktúra výstavního prostoru je metaforou prostoru galerie jako samostatného aktéra, organismu, a jeho stimulace. Instalace pracuje s prostorem jako s akumulační jednotkou v síti, i se samotnou sítí této jednotky. Vychází z teorie francouzského sociologa X. Ten do actor-network theory, známé zjednodušeně jako ANT (teorie sítě-aktérů), nezahrnuje pouze lidi, ale i objekty, organizace a koncepty. Nazývá je aktors. Základem ANT je představa heterogenní sítě aktérů ve vzájemných materiálních a semiotických vztazích. X se snaží vysvětlit, jak (ne ani tak proč) se aktéři v této síti sešli tak, že jednají jako celek. Akupunktúra výstavního prostoru je iniciativa intermediální skupiny INSTITUT INSTITUT. Komplexní systém procesu instalace je ve svém průběhu zaznamenán a vyústí v celovečerní dokument. Fotodokumentace: https://www.facebook.com/FaVU.VUT/posts/10157631498223984.

Stuttgartská spojka / The Stuttgart Connection

26. září – 11. října 2019, kurátor Jozef Mrva
Výstavou Stuttgartská spojka v Galerii FaVU navázalo šest umělců působících ve Stuttgartu na svůj rezidenční pobyt na Fakultě výtvarných umění VUT a v Domě pánů z Kunštátu a uzavřel se tak kruh, který byl započat právě na jejich rezidenčních pobytech. Umělci vystavili díla a projekty, které reagovali na brněnské prostředí a reálie a některé z nich se dočkaly svého dokončení právě na této výstavě. Své práce představili Benjamin Bronni, Iokasti Ioannou, Elke Lehmann, Barbara Karsch-Chaïeb, Chris Nägele a Grazia Maria Sacchitelli. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2019/12/04/stuttgartska-spojka-v-galerii-favu.

Filip Dvořák a Martin Kolarov – Age of No Heroes

17. října – 30. října 2019, kurátoři Barbora Lungová a Tomáš Plachký
Mizí figura, která látku podpírala. Zůstává jen beztvarý kus draperie, ten však může nadále nést tíhu svých původních významů, revolucí, válek, mírů... Tak jako vyprávěné legendy mohly posilovat vůli lidí a osobní hrdinství i naše draperie v sobě pojí velká témata s formou, která odpovídá více osobnímu prožívání. Zkoumáme hranu mezi osobním a veřejným – závěsy vlající ven z oken, ulice plné bílých vlajek. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2019/12/04/filip-dvorak-a-martin-kolarov-v-galerii-favu.

The Photography Department (Rippl-Rónai Faculty of Art, University of Kaposvár) – Redefining Boundaries

6. listopadu – 20. listopadu 2019, kurátoři Sándor Áron Károly, Ágnes Éva Molnár
Redefining Boundaries je výstava Ateliéru fotografie Fakulty umění Rippl-Rónaie z Univerzity Kaposváru z Maďarska. Výstava představila výběr studentů tohoto ateliéru, jež se zaměřuje na konceptuální přesahy fotografického média. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2019/12/07/redefining-boundaries-v-galerii-favu/.

Martina Smutná – Pokoj pro nás obě

27. listopadu – 11. prosince 2019, kurátor Jozef Mrva
Martina Smutná se ve svém projektu Pokoj pro nás pro obě noří do historie fakulty a pomocí sběru dat i malířským zpracováním oživuje vzpomínky na absolventky, které v minulosti studovaly malbu na FaVU VUT. Klade si za cíl vytvořit archiv mapující nejen jejich tvorbu, ale také chce poskytnout informace o jejich studiu a životě po škole. Vznikla tak výstava coby databáze příběhů umělkyň, která představuje odlišný pohled na fungování uměleckého školství. K výstavě fakulta vydala publikaci. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2019/12/19/martina-smutna-v-galerii-favu/.

Anastasia Serdyuk – Kámen jako archetyp

18. prosince 2019 – 7. ledna 2020, kurátor Jozef Mrva
Anastasia Serdyuk ve svém litografickém cyklu zkoumá kámen jako soubor vizuálních charakteristik, detailů a východisek pro uměleckou práci. Archetypální uvažování se mísí s kritickým pohledem na médium litografie a sociopolitickými přesahy geologie. Fotodokumentace: https://artalk.cz/2020/01/03/anastasia-serdyuk-v-galerii-favu/

Výstavní program 2018     

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna.

Max Máslo, Kryštof Netolický, Petr Nápravník, Vít Svoboda – Příznivci vedlejších účinků

31. ledna – 28. února 2018, kurátor Pavel Sterec

Vystavující kromě media kresby, z kterého volně vystupují například k videím, kolážím a instalacím, spojuje hlavně společný zájem o předměstskou psychonautiku nižší střední třídy. Tužka, fixa nebo sprej jsou raketou. Palivem může být skoro vše od vína nebo anxiolytik po psychedelika. Cíl je stejný - planeta osvobození od neo-normalizace pozdního kapitalismu. Tabu doprovázející konzumaci drog a aura ilegality, která je obklopuje nám znemožňuje objektivně zhodnotit jednotlivé aspekty spojené s jejich braním. Psychotropní látky jsou tak komoditami, které si uživatelé musí sami osvojovat, aniž by existoval jakýkoliv pevný referenční bod. Drogy jsou tedy závislé jednak na výrobcích a dealerech, kteří ovlivňují jejich čistotu a kvalitu, ale také na komunitě, ve které se předávají subjektivní zkušenosti a šíří know-how. Naproti tomu kapitalistická společnost produkuje a distribuuje svoje chemikálie, které infikují a těla okolních subjektů za účelem zvýšení vlastní efektivity nebo ve formě odpadu, externalit. Globální fyzická závislost na ropě, enviromentální krize v podobě konstantního znečišťování chemikáliemi a na druhé straně pandemie zneužívání antidepresiv a léků na předpis (RIP Lil Peep) tak představují jinou podobu celoplanetárního fetování, které tak akorát není pojmenováno. Je tedy postava umělce-feťáka tím, kdo je schopen tuto pozici dekódovat a najít protilék? Jelikož si tento výstavní projekt si klade za cíl hledat paralely mezi uměleckou produkcí a braním drog, rozdělil jsem jej na dva aspekty: psychologický a sociologický. Zatímco fetování jakožto akt požívání za účelem změny vědomí spadá do říše psychologie, feťáctví jakožto životní styl, strategie přežívání a životní postoj je v diskurzu sociologie. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/02/23/priznivci-vedlejsich-ucinku-v-galerii-favu, http://artalk.cz/2018/01/25/tz-priznivci-vedlejsich-ucinku.

Laura Trenčanská, Martin Zvěřina – Scifi alibi

7. března – 4. dubna 2018

Výstava Scifi Alibi vytváří příběh, ve kterém postavy vypadají jako loutky z jakéhosi společenství na okraji romantického světa, kus dřeva přechází z neživotného podstatného jména na životné a přece z něho nevytéká pryskyřice ale blankvers, jak z pod prstu malého pisálka, který v rámci svého soukromého Alžbětinského divadla opakuje svou roli – v trojminutovém loopu, 3D realita zanechaná jako stopa na shořelé poličce, a schovaná za paravanem jako i první jarní větev, žába svíjející se v melancholicko-nostalgické agonii vytváří mentální prostředí nonsensu, který ji obklopuje a navrací se do svého nitra v repetitivních frázích – shořená jako vyhozená matrace. Nejlepší nápady přicházejí a odcházejí za chůze či při usínání, v nestřežených momentech. Mohou být srandovní, geniální, docela hloupé, nutkavé, přilnavé, nemravné či otravné. Scifi Alibi jakoby pochází přesně z těchto míst a přitom je samo tímto místem. Scifi Alibi je hlavně zcela nesmyslné slovní spojení. Mnohem víc dává smysl jako popěvek či název fiktivní kapely. V každém případě je nutkavou myšlenka, vzešlá právě v polospánku anebo za chůze. V polospánku se jakoby nachází celá výstava. Seskupení předmětů a materiálů tvoří do sebe uzavřené celky, dává evokovat mikrosekundové obrazy, ukončené trhnutím hlavy a dočasným probuzením se, aby člověk zase v nestřežený moment začal usínat. Rytmus jejich řazení pak připomíná celou epochu usínání a následného probouzení, kdy člověk zažije vícero takovýchto mimotělních cest. V jistém smyslu je každý takový mikrospánek mimotělním zážitkem, podivným kvantovým stavem, supersymetrií kdy je částice provázána s jinou částicí na vzdáleném místě, které třeba funguje zcela jinak než to naše. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/05/04/sci-fi-alibi-v-galerii-favu.

Dalibor Knapp, Eulalie Polne, Erika Štěpánková – I am obsessed with norms

11. dubna – 9. května 2018

Výstava I am obsessed with norms se zaobírá vztahem těla a společnosti. Zkoumá normy, které jsou na tělo uvalovány, mocenské aparáty, které jsou kontrolou těl pověřeny a činnosti, kterým je podřizováno. Výsledkem jsou sondy, výzkumy a náčrty performativních strategií, díky kterým lze analyzovat a vzdorovat vynucovaným normám. Na místo nich nastupují experimenty s protézami a novými těly a hra se sebe-utvářením se. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/05/14/i-am-obsessed-with-norms-v-galerii-favu.

Diana Cencer Garafová, Lenka Lindák Lukačovičová – POSTmedium

23. května – 20. června 2018, kurátorka Marianna Brinzová

Výstavní projekt "POSTmedium" dvou Slovenských autorek Lenky L. Lukačovičová a Diany Cencer Garafovej zachází s galerijním prostorem netypicky. Lukačovičová používá výstavní prostor jako místo pro happening, interpretuje tím akci slovenský akčních umělců 70. a 80. let Vladimíra Kordoše a Matěje Krena „Veď človek nie je blázon aby zmokol?“ (1983). Vyzývá tím diváka, aby nevnímal galerijní prostor jako institucionální, ale spíše volnočasový a (re) kreační. Garafová pomocí iluze také zpochybňuje roli galerie a její architektonický prostor jako takový. Divák se v její intervenci jakoby zmenšuje a vnímá prostor v jiné míře a z nové perspektivy. To mu otevírá možnosti percepce a "vstup" do imaginativních prostorů, v nichž (oproti realitě) fungují nové vztahy a pravidla. Výstava "POSTmedium" reinterpretuje a ohýbá realitu, ať už hmotnou a fyzickou nebo institucionální. Autorky při manipulaci reality pracují s rozdílnými médii, ale vždy s pomocí účasti aktivního diváka. Jednotlivé vystavené práce vznikají jako reakce na letošní disertační projekty obou autorek, které v červnu 2018 ukončí postgraduální studium na Katedře fotografie a nových médií (Lukačovičová) a Katedře malířství (Garafová) na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/06/14/postmedium-v-galerii-favu.

Maroš Belák – Čekal jsem velkou věc od chvíle ukrojení chleba

26. září – 17. října 2018, kurátorka Jana Písaříková

Výstava Maroše Beláka se zabývá znejistěním hranic mezi obrazem a prostředím, které jej obklopuje. Obraz se v ní stává nevyzpytatelnou entitou. Nejprve zrazuje svou modernistickou klasifikaci a poté se k ní obloukem přes lekci minimalistického myšlení opět vrací. Autorovy mnohovrstevnaté malby se snaží splynout s okolním prostředím. Popírají hranici rámu a prostřednictvím perspektivní instalace vstupují do okolního prostoru, z jedné místnosti galerie do druhé. Ovšem ve stejném okamžiku obsahují i zcela protichůdnou tendenci - ve své snaze splynout s okolím si nakonec stejně přivlastní pohled diváka a vtahují jej dovnitř, stávají se suverénní manifestací své nejednoznačné povahy. Název, Čekal jsem velkou věc od chvíle ukrojení chleba, je interpretací verše z písničky Imitation of life od R.E.M. Autor této výstavy se jeho prostřednictvím odkazuje ke stavu bytí, v němž se každodenní gesto, banalita, periferní vjem, nepatrný signál nebo subjektivní pocit mohou a také nemusí stát spouštěcím bodem k přelomové události. O svých obrazech tak ve své podstatě uvažuje jako o možných světech. V projektu připraveném přímo pro prostor Galerie Aula se zabývá znejistěním hranic mezi obrazem a prostředím, které jej obklopuje. Obraz se v něm stává nevyzpytatelnou entitou. Nejprve zrazuje svou modernistickou klasifikaci a poté se k ní obloukem přes lekci postmoderního myšlení opět vrací. Autorovy mnohovrstevnaté malby popírají hranici rámu a prostřednictvím perspektivní instalace vstupují do okolního prostoru, z jedné místnosti galerie do druhé. V důsledku toho se divákovo „čtení“ samotných maleb stává fyzičtějším zážitkem, který je ovlivněn mimo jiné divákovým pohybem. Sekvenční řazení jednotlivých pláten navíc vybízí k tomu, abychom o nich uvažovali jako o proměnné události. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/11/03/maros-belak-v-galerii-favu.

Marta Fišerová Cwiklinski, Miriam Hamann, Elizabeth McTernan, Lea Petříková – Čas, který odchází teď, teď a zase teď

24. září – 21. listopadu 2018, kurátorka Tereza Záchová

Projekt se zabývá časem jako hlavní entitou lidského života. Sekvence času, která je nepatrným momentem – hned tu a hned tam, minuta po minutě, sekunda po sekundě. Jak vlastně vypadá takový čas? Jak jej můžeme spatřit? Jeho stopy můžeme nejlépe vidět na určitém procesu. Proces postupného stárnutí či proces změn v přírodě. Vše je dost nepatrné až neviditelné. Každá z umělkyň se tímto tématem zabývá po svém. Některá jej vidí v efemérnosti instalace, jiná v technologickém procesu, další hledá souvislosti v přírodě a jejích vlivech. Mezinárodní skupinová výstava si klade za cíl představit nejen dané umělkyně, dostat je mezi sebou do určitého kontextu – ať již mezinárodně nebo v působení v jiných českých městech a zároveň představit různé přístupy, dnes možná již k aktuálnějšímu tématu času, kvantové percepce a obratu k přírodě. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/11/23/cas-ktery-odchazi-ted-ted-a-zase-ted-v-galerii-favu.

Patrik Thomas &The Random Collective – “WORKERS: BODY AS A BATTLEFIELD!“

28. listopadu 2018 – 9. ledna 2019

V Galerii FaVU se představili výtvarníci Patrik Thomas a Anina Stolz, členové sdružení The Random Collective. RANDOM COLLECTIVE je volné společenství evropských umělců. Neustálým pohybem a měnícími se cíli vytváří rostoucí síť umělců, výzkumníků a teoretiků. S různými přístupy k metodám spolupráce, autonomii, nomádství a samostatnosti vytváří umělecká díla, umělecké laboratoře i jiné formy spolupráce. Výstava „Workers: Body As a Battlefield!“ představuje společně vytvořenou multimediální instalaci. Odráží současný stav světa práce. Budoucnost bez práce vytváří virtuální dystopii, v níž je současný stav společnosti přehnaný: Co se stane, když se práce jako hlavní sociální kategorie rozpadne? Co vytváří společenskou soudržnost? Co je s mocí? A kdo dělá práci, kterou je třeba udělat? Zmůžou data skutečně všechno? Co se stane s tělem ve virtuální realitě? Bude zde umělec stále umělcem? Namísto odpovědí se otevírá široká škála odkazů na estetické a teoretické úrovni, od super potravin až po kritiku uměleckého trhu, od metropolí až po hudební databáze. V tomto přeplněném, nadměrném a vyčerpávajícím konglomerátu je chuť současné, minulé a budoucí možné budoucnosti. Fotodokumentace: http://artalk.cz/2018/11/27/tz-patrik-thomas.

Výstavní program 2017      

Michaela Čížková, Tamara Conde, Pavlína Firicová, Jakub Tajovský, Michal Žilinský, Jakub Němec, Tomáš Plachký, Adam Hejduk

19. ledna – 8. února 2017, kurátor Vladimír Špaček

Výstava prací studentů FaVU VUT, které vznikly pod vedením prof. Vladimíra Špačka, jehož pobyt v Brně se uskutečnil v rámci rezidenčního programu Domu umění města Brna. Vladimír Špaček se zaměřuje na intermediální možnosti fotografického média, přičemž dlouhodobě rozvíjí svoje základní téma světla, prostoru a času ve fotografii. Dlouhodobě žije a pracuje v Německu a ve Švýcarsku, působil na univerzitě v Mohuči.

Johana & Ondřej Merta – Terminátor

22. února – 22. března 2017

Terminátor je kultovní americký scifi film z roku 1984 režiséra Jamese Camerona s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. Zároveň je to však i pojem objevující se hluboko v dějinách umění, tam, kde italský malíř Masaccio založil tradici zobrazovací techniky umožňující takřka dokonalou nápodobu trojrozměrného světa v ploše obrazu. Terminátor není jen zabijácký stroj podobný člověku, ale i bod zlomu, hranice mezi světlem a tmou, která dává vzniknout mimetické reprezentaci – iluzi.

Marie Lukáčová, Jiří Žák, David Přílučík, Vojtěch Rada – Security Garden

5. dubna – 26. dubna 2017, kurátor Jozef Mrva

Výstava Security Garden provede diváka rozličnými podobami otázky bezpečnosti, ochrany a kontroly, které jsou mocí uplatňovány. Jak diváci, tak autoři výstavy jsou ve vztahu s neproniknutelností moci státní a soukromé v nerovném postavení. Přesto je třeba si toto postavení uvědomovat a testovat jeho limity a možnosti. Každá zahrada má totiž své zadní dveře.

Kateřina Dobroslava Drahošová – Kamenná křehkost

3. května – 31. května 2017, kurátor Jozef Mrva

Kamenná křehkost jako symbol, kamenná křehkost jako pocit, stav, základ. Základ pro obydlí, základ pro myšlenku, základ pro směr. Kamenná křehkost jako kompromis, kompromis mezi stabilitou a rozvráceností. Kamenná křehkost jako vzácnost, která při šla těsně po obyčejnosti. Kamenná křehkost jako stav před bouří, kamenná křehkost jako pocit bezpečí, jako obydlí. Kamenná křehkost jako stěna, jako příběh, něco mezi vnitřním a vnějším, kamenná křehkost vypovídající o ničem, kamenná křehkost jako nomádství, kamenná křehkost jako zen v chaosu. Kamenná křehkost jako kompost.

Lenka Štěpánková, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Filip Messiereur – 100

12. října – 1. listopadu 2017, kurátor Vasil Artamonov

Výstava mapující dílčí výsledky úsilí radikálních realistů, které vytyčili ve svém manifestu.

Dalibor Knapp, Eulalie Polne, Johana No votná, Petr Zábrodský, Šimon Levitner – Your Face Sounds Familiar

8. listopadu – 6. prosince 2017, kurátor Jozef Mrva

Výstava skupiny mladých umělců, kteří spolu fungují v každodenní komunikaci a sdělují podobné myšlenky a názory, reflektují dnešní dobu a prostředí. Výběr vychází z dřívější úspěšné spolupráce a navazuje na jednotlivé nápady. Cílem je vytvoření společné instalace v rámci daného galerijního prostoru a zahrnuje doprovodný program v podobě site specific performancí. Plánovaná výstava je souhrnem reakcí vytvořených pomocí různých způsobů instalací a uměleckých forem jako fotografie, objekty, performance, video a zvukové instalace.

Jakub Roček, Petr Jambor, Jakub Němec, Michal Žilinský – Message from Copenhagen

13. prosince 2017 – 24. ledna 2018

Výstava „Přišla zpráva z Kodaně“ vznikla ve spolupráci čtyř autorů, které spojuje podobné uvažování o současné informační době. Základním kamenem instalace je pojem „informace“, který je spjat s masivním rozvojem digitálních technologií v druhé polovině 20. století. Tento termín je ve výstavním prostoru použit jako výkladový rámec lidské schopnosti měnit svět kolem sebe: skrze informační paradigma se člověk se stává manipulátorem. Obecnost základního pojmu „informace“ implikuje akceleraci ve většině lidských činností, které nejsou a priori vázané na hmotný svět. Důsledkem takového jevu je příjem stále většího množství informací, které jsou stále více postaveny mimo reálný čas a prostor.

Výstavní program 2016       

Činnost galerie přerušena

Činnost galerie byla na jeden rok pozastavena z důvodu stěhování fakulty do nových prostor.

Výstavní program 2015        

Karíma Al-Mukhtarová, David Helán, Matěj Smrkovský – Šité na míru

9. dubna – 26. dubna 2015, kurátorka Jana Písaříková

Ve výstavním projektu se autoři zaobírají výšivkou v širším kontextu, tedy nejen jako vzorem vytvořeným nití v textilii, ale i jako něčím, co je taženo skrze materiál, co mám rub a líc, co spojuje body mezi sebou, co se zanořuje a vynořuje… Vyšívat se dá rybářským vlascem, chirurgickou nití, linií, pohledem, gestem, slovem.. v myšlenkách vytváříme sítě, pavučiny, vzory, souvislosti, jdeme skrz a opět se vracíme. S výšivkou se také pojí téma: ruční práce versus strojní vyhotovení, které je aktuální i v současné umělecké tvorbě. Řada umělců upřednostňuje vyhotovení díla u specializovaných odborníků, jiní trpělivě tráví stovky hodin prací na svém díle. Výšivka může být dlouhodobým procesem, kde složitost vzoru odráží čas strávený soustředěnou prací. Může být však redukována na pouhý doklad o zaplacení firmě, která jí nechala strojně vyšít. Výšivka je nosné téma, skrze které k sobě vystavující autoři našli cestu a které společně rozvíjejí. Jejich cílem však není udělat výstavu o technických možnostech výšivky, ale představit vazby, podobnosti a odchylky mezi jejich tvorbou, která se v jeden moment k sobě přiblížila skrze techniku vyšívání.

Tomáš Prokop – Vzpomínky

6. května – 20. května 2015, kurátorka Jana Písaříková

Site-specific realizace zabývající se tématem umírání a smrti. Její podstatou je přístup ke smrti jako k přirozené fázi živého organismu, kterým je jeho bytí zakončeno bez jakékoliv výjimky. Postihne rostlinu, strom, bakterii, zvíře, člověka. Autor se pokusí minimalistickým způsobem reagovat na situace, kdy se během svého života setkával s odchodem příbuzných nebo blízkých osob. Reaguje tak na změny, ve smyslu proměny kolektivu, či rodiny, které odchod blízkého člověka provázely. Zároveň se odkazuje k rituálům a artefaktům se smrtí spojených (loučení, poslední pomazání atd.). Jako tématikou a duchovní inspiraci své práce zmiňuje tvorbu expresivních malíře Edvarda Muncha či novoromantického tvůrce Jakuba Schikanedera (hledání souvislostí). Práce je založena na jednoduchosti, stylizaci a prostotě symbolu.

Klaudia Korbeličová

24. září – 12. října 2015, kurátor František Kowolowski

Výstava si pohravá s možností propojení galerie Aula s blíže nejmenovanou galerií v Bratislavě za pomoci teleportace. Vychází z myšlenky vytvoření abstraktního, neviditelného prostoru mezi dvěma světy. Konstrukci tohoto utopistického projektu budou doprovázet tematicky spřízněné grafiky, kresby a fotografie. Autorka by tak ráda projevila skrytou poctu Júliusovi Kollerovi, který ve své vlastní tvorbě zabýval například fenoménem UFO, nebo možností neviditelnosti. Samotná brána by měla mít – dle autorky – podobu jakéhosi „slovenského krystalu“, který evokuje oblast Tater – místo, odkud pochází.

Samuel Šrom

22. října – 11. listopadu 2015, kurátorka Jana Písaříková

Projekt Samuela Šroma se zabývá autonomním pojetím betonu, kde se výtvarná forma přizpůsobuje možnostem tohoto materiálu. Ontologie plastiky je zde založena na posouvání technologických a mechanických vlastností betonu, které v dané formě vytváří přesah do umění. Zdali objekt bude fungovat jako umění ve veřejném prostoru, nebo vznikne pouze institucionální tvar, je jednou ze základních otázek autorova zájmu o tuto tématiku. Samotná instalace může být chápána jako místně specifická a to díky tvarové definici, která vychází z architektonických prvků Galerie Aula. Způsob, kterým by instalace měla souznít s divákem a prostorem, do něhož je implementována, úzce souvisí s principy, které ve své tvorbě uplatňovali například Richard Serra, nebo Sol Levitt.

Trikadélia – tři strany jedné mince

26. listopadu – 16. prosince 2015, kurátorka Veronika Zajačíková

Projekt se zabývá polohami vnímání světa s důrazem na vizuálně vnímanou skutečnost pod vlivem mentálních pochodů v hlavě člověka a to v základě ze tří úhlů pohledu jakými je: běžně chápaná realita, jsoucno (vytržení z reality) a moment odvlastnění (poblouznění a snění). Zároveň sleduje v díle současných autorů prvek vizuality, která se objevuje formou ornamentální geometrické abstrakce. Na druhé straně stojí díla, která překračují běžné zpodobnění světa precizní technikou jakou je hyperrealismus. Téma výstavy se váže také k odkazu tzv. posvátné geometrie a obrazci Metatronovy krychle, která je základním vzorcem přírodních jevů a energií.

Výstavní program 2014         

Klasse Macketanz – Staring into Clouds

27. února – 16. března 2014, kurátorky Jana Písaříková a Andrea Vatulíková

Na výstavě se představili studenti malířského ateliéru profesora Christiana Macketanze z Hochschule für Bildende Künste Dresden.

Branka Uljarević – Kresba s nábytkem a se sklem

20. března – 6. dubna 2014, kurátorky Jana Písaříková a Andrea Vatulíková

Autorka se zabývá vztahem mezi dvojrozměrnou formou a trojrozměrným sdělením.

In Dust Troll (Denisa Belzová, Radek Michálek, Lukáš Orlita) – Českomoravská psychologická krajina

11. dubna – 27. dubna 2014, kurátorky Jana Písaříková a Andrea Vatulíková

Výstavní projekt je založen na myšlence industriální krajiny jako „inscape“ městského člověka. Autoři dané téma uchopují skrze společný proces malby a prostorové instalace.

Tomáš Skalík – Transmisní prostorové formy

1. května – 13. května 2014, kurátorky Jana Písaříková a Andrea Vatulíková

Projekt se zabývá vlastnostmi sochařského díla, základních geometrických tvarů (pevnost tělesa, prostupnost krychle) a prostorových vztahů (roh, plocha, hranice objektu) v kontextu konkrétního výstavního prostoru.

Ondřej Homola, Jozef Mrva, Šimon Kadlčák, Andreas Gajdošík, Martin Dlabaja, Adam Stanko, Helena Sequens – Hypertext

25. září – 10. října 2014, kurátoři Lenore Jurkyová a Jozef Mrva

Konceptem projektu je nejen vytvoření rámcové výstavy obsahující několik subvýstav koexistujících v jednom galerijním prostoru, ale i jedné autonomní množiny uměleckých děl.

Marie Lukáčová a Jakub Roček – Za horizontem událostí

16. října – 26. října 2014

Prostřednictvím kombinace videí (animací a dokumentačních záběrů) a mluveného slova se autoři pokoušejí vytvořit svět s jediným obyvatelem, jímž je divák.

Oberwelkt – Shipping Closer (Připlouvání)

30. října – 9. listopadu 2014

Vystavující autoři: Ulli Berg, Peter Haury, Stephan Köperl, Sylvia Winkler, Jens Hermann, Julia Wenz, Ellen Rein, Marc Olbrich, Jörg Buchmann, Uwe Schäfer, Elke Hammelstein, Kurt Grunow, Wolfgang Neumann, Kathrin Wörwag, Stefanie Reling, Rüdiger Scheiffele, Uli Schwinge, Iris Hellriegel, Andreas Mayer-Brennenstuhl, Michael Strähle, Thomas Ulm, Heike Ehrath, Fredrik Lindqvist. Výstava organizovaná v rámci 25. výročí partnerství měst Brna a Stuttgartu, založená na principu „roadmovie“.

Hudba pro vodní kapky, piano a zvukoplochy

20. listopadu – 16. prosince 2014

Vystavující autoři: Martin Dlabaja, Barbora Benčíková, Drahomíra Maloušková, Marek Tischler, Vojtěch Vlček, Hynek Bařák, Vojtěch Kollert. Projekt je založen na umění vědomého poslechu. Jeho koncept je inspirován tezí o synchronizaci v nelineárních systémech (periodicita šumu) a naráží na otázku existence skutečně náhodných čísel.

Výstavní program 2004–2013          

2004: Woody Vašulka. 2005: Terry Haas; Bredford College + FaVU VUT; Výstava diplomových prací FaVU VUT. 2006: Punkwa (umělecká skupina mladých malířů z Brna); Peter Demek – Phase II (socha); Ateliér Vladimíra Skrepla; Michal Ďásek; Výstava diplomových prací FaVU VUT; Art-al-brut – Zdeněk Košek; Horizonty (Fullbrightova komise). 2007: Možnost malého nadhledu – Zdeňka Řezbová, Zuzana Musilová; Anymade & friends (brněnská umělecká skupina); Open space (socha, instalace, video); Výstava diplomových prací FaVU VUT; Výstava dotorandov VŠVU v Bratislave; Prostorové vidění (socha, instalace); Kurátorský experiment II. – Země snivců (fotografie). 2008: Future Artists (Toto není výběr, toto je koncepce); Transplantace slepého střeva – Ivo Návrat; Standbye (součást festivalu Multiplace); Výstava magisterských prací FaVU VUT; 15 let FaVU VUT (Kammerspiel); Cena Start Point 08; Obr. nad Brnem. 2009: MENU: Poslední objednávka 2008 (výběr z diplomových a bakalářských prací Ateliéru reklamní fotografie FMK UTB ve Zlíně); double blind (Adéla Babanová, Daniela Baráčková, Kateřina Fojtíková, Ivars Gravljes, Jan Nálevka, Michal Panoch, Petra Pětiletá, Tereza Severová, Jan Šerých, Katarína Uhlířová, Dušan Záhoranský); Výstava magisterských prací FaVU VUT, Inventura (Veronika Psotková a hosté); Diplomanti Školy grafiky II Vladimíra Kokolii AVU v Praze; Společná výstava ateliérů FaVU VUT Grafický design, Papír a kniha, Produktový design. 2010–2013 (vč. obrazové dokumentace) najdete zde.

Odpovědnost: doc. Mgr. Pavel Korbička